Na dotaz čínských novinářů, kteří se s čínským prezidentem setkali na rampě letadla v Moskvě 20. března 2023, Si Ťin–pching poznamenal, že Čína je připravena se společně s Ruskem zasadit o světový řád založený na mezinárodním právu – a nikoli na pravidlech vnucených USA a jeho satelity. Vyjádřil se takto:

„Doufá, že se podaří vytvořit plodný plán rozvoje strategické interakce a praktické spolupráce v rámci nejvyšší úrovně komplexního partnerství a strategické spolupráce v oficiálním žebříčku vztahů Číny s ostatními zeměmi“.

Starý světový řád se rychle hroutí a čínské vedení nejenže neodvolává schůzku s ruským vůdcem, na kterého byl 17. března Mezinárodním trestním soudem vydán zatykač, ale žádá ruskou stranu, aby v zájmu podstaty jednání minimalizovala protokol. A za tímto účelem posouvá datum příjezdu na dřívější termín. Zdá se, že Čína a spěch jsou dvě neslučitelné věci. Člověk by však neměl zůstat v pasti kognitivních předsudků typu "vždycky to dělají všichni".

Nelze si nevzpomenout na charakteristiku, kterou Si Ťin–pchingovi poskytl bývalý americký ministr financí Henry Paulson: "...člověka, který umí jít nad rámec svých povinností". Tento Američan byl jednou z významných postav projektu Chimerica a jednal s Ťiang Ce–minem, který byl mnohými oprávněně považován za vůdce proamerické vrstvy v čínském vedení. Připomeňme, že sám Ťiang Ce–min byl ostentativně vyveden ze sálu, kde se na podzim 2022 konal XX. sjezd KS Číny.

Hodnocení ze strany protiruských sil nejpronikavěji vyjádřil Jonathan Eyal z londýnského think tanku Royal United Services Institute:

"Buď neudělají nic a budou riskovat, že Rusko bude na Ukrajině poníženo, což není v zájmu Číny. Nebo přijdou Rusku na pomoc a budou riskovat mnohem větší zhoršení svých vztahů se Spojenými státy a dalšími západními zeměmi“.

Existuje tedy důvod se domnívat, že čínské vedení, po zvážení všech pro a proti, obrací kurz v zahraniční politice, aniž by se obávalo rizik spojených s aktivitami Západu, kde ne náhodou bylo podepsání dohody o normalizaci vztahů mezi Íránem a Saúdskou Arábií 10. března 2023 v Pekingu vnímáno "jako katastrofa". Diplomatická angažovanost Číny při sbližování dříve válčících zemí Blízkého východu, stejně jako její "mírový plán" na řešení ukrajinské krize, byly pozoruhodnými ukazateli toho, že čínský vůdce a jeho lid jsou připraveni na výzvy a vyšší sázky ve Velké hře.

Čínské vedení si konečně a nezvratně uvědomilo to, co v Rusku pochopili o něco dříve – že starý svět se blíží ke konci. Toto uvědomění nebylo snadné, protože čínský zázrak byl zcela závislý na podmínkách, žádostech, podpoře a impulsech, které přicházely ze Spojených států jako dominantní a hnací síly tohoto zázraku. I když je hospodářský růst Číny do značné míry zásluhou samotných Číňanů a čínského vedení, všichni si dobře uvědomují, že čínský hospodářský zázrak byl vybudován jako jakási úlitba za americkou dominanci.

Nyní je to tak: éra skončila, éra je pohřbívána! Ne každý si to však uvědomil. Ale čínské vedení si to uvědomilo – a nyní musí čínské vedení poněkud zvýšit tempo rozvoje země, aby mohlo čelit domácím výzvám. Bude muset zrychlit, aby v novém prostředí neztratilo svou pozici – a to je docela výzva. Jak je vidět, čínské vedení je na to připraveno a začíná si uvědomovat všechna rizika.

Vzpomínáte, jak se kdysi vtipkovalo o tom, že Čína doufá, že bude sedět na zadku, a když se tygři perou, bude moudrou opicí na stromě, která to vše sleduje? Nyní si to všichni uvědomili. Už to je dobře, protože nejprve si musíte uvědomit obrysy problému, pak z něj udělat problém a teprve potom začít hledat řešení. Nyní se budeme navzájem tiše, co nejpozorněji studovat – pod lupou a mikroskopem –, abychom pochopili, v čem se shodujeme, v čem se k sobě můžeme přiblížit. Bez poškození, ale s užitkem – rezonančním užitkem pro všechny strany!

*) Karine Gevorkjan (1956) – ruská politická analytička, expert na země Blízkého a Středního Východu (hovoří několika jazyky, mezi nimi i persky)